Postní almužna ve světle Dilexi te

Popeleční středou vstupujeme do doby postní. Možná se nejeden z nás ptá: co budu dělat? Jak dobu postní prožiji?

Na pomoc nám přichází Matka církev. Papež Lev XIV. doplnil a dokončil apoštolskou exhortaci o lásce k chudým, kterou začal psát papež František. Exhortace začíná slovy Dīlexí te – „Zamiloval jsem si tě.“ (Zjevení 3,9).

Dobu postní si rozdělíme na jednotlivé týdny. Týden zahájíme vždy v neděli. Inspirací nám budou nedělní čtení a již zmíněná papežská exhortace.

Přeji Vám požehnanou postní dobu.
P. Pavel Stefan, prezident Arcidiecézní charity Olomouc

Dny po popeleční středě 

Než vstoupíme touto nedělí do prvního postního týdne, využijme dobře tří dnů po popeleční středě. Čtvrtek, pátek a sobotu, pokusme se položit jakýsi základ pro celou dobu postní a troufám si říct i pro celý život.

Dilexi te - zamiloval jsem si tě!

Na čem jiném může stát náš život, než na Boží lásce.

1. Boží láska ve stvoření světa

Miloval nás už před stvořením světa. Nezapomeňme, že Bůh prožívá veškerý čas stvořeného světa v jediném okamžiku. Když vznikal vesmír, už nás viděl, už nás znal, už nás miloval. Když budeme přemýšlet o vesmíru, o přírodě, o sobě, můžeme v hloubi srdce slyšet: Dilexi te - zamiloval jsem si tě!

2. Boží láska ve vtělení a vykoupení

Nikdy nepochopíme ani nedoceníme, co se stalo, když se Bůh stal člověkem. V době postní budeme mít často na očích Kristův kříž. Pokaždé, když se zadíváme na kříž, můžeme slyšet v hloubi srdce: Dilexi te - zamiloval jsem si tě!

3. Milosrdná Boží láska

V této postní době budeme pomáhat bližním nejen skrze almužnu. Budeme se učit milosrdné lásce k těm nejubožejším. Aby se nám to dařilo, musíme sami na sobě zakusit, že nás Bůh miluje ne proto, že jsme skvělí, výkonní a dobří. Naopak! Přitahuje ho naše slabost, hříšnost, ubohost a chudoba. Když v těchto dnech narazíme na svoje omezení, zranitelnost a křehkost, ozve se v hloubi našeho srdce: Dilexi te - zamiloval jsem si tě!

A ještě jedna důležitá poznámka. Tuto dobu postní prožíváme v roce svatého Františka z Assisi. Také Apoštolská exhortace Dilexi te ho výslovně zmiňuje. Poznejme lépe tohoto světce, navažme s ním osobní kontakt a především prosme jako on: Učiň mě, Pane, nástrojem svého pokoje!

První neděle postní

K základům, ke kořenům

Ježíš jde na poušť. Je to překvapivé, šokující. Prožil veliké věci u Jordánu. Otevírá se nebe, Bůh Otec veřejně prohlašuje: „To je můj milovaný syn.“ Duch svatý sestupuje viditelně na Ježíše. Řekli bychom, teď je čas vyrazit do terénu, teď je čas konat dobro, uzdravovat nemocné, křísit mrtvé, vyhánět zlé duchy. Nic takového se neděje. Ježíš odchází do ústraní. Chce být sám se svým Otcem a to celých čtyřicet dnů.

Chce nám ukázat, že láska k lidem začíná přímluvnou modlitbou a duchovním bojem se Satanem, který působí zlo a pokouší ke hříchu. Hřích je příčinou lidského utrpení a neštěstí.

Co z toho pro nás vyplývá? Pokládejme si v následujícím týdnu tyto otázky. Apoštolská exhortace Dilexi te je o lásce k chudým. Jak se na chudé dívám? Mám je rád? Modlím se za ně? Jsem si vědom toho, že vnější pomoc, včetně almužny, nepomůže vyřešit hlavní příčinu utrpení člověka, kterou je hřích a oddělení od Boha? Jsem si sám vědom pravdivosti Ježíšových slov? Nejen chlebem žije člověk, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.

Modlitba a duchovní boj nejsou únikem od světa, ale přípravou na službu – i skrze naši Postní almužnu.